ČLÁNKY
  Fiat doplnil typovou řadu  

Článek je převzat z časopisu Automobil č. 8/64

Fiat doplnil typovou řadu      Kdysi bylo odvážným činem omezit výrobní program velké automobilky na jedinou kubaturu a třeba i na jedinou barvu. („U nás můžete mít jakoukoli barvu chcete, pokud chcete černou,“ hlásal Ford.) Ukázalo se však, že ve správném okamžiku se to vyplácí. Uplynulo mnoho let a motoristická veřejnost se opět podivuje odvážné politice výrobce. Tentokrát jde o opačnou úchylku. Nehledíme-li na různá provedení a paletu barev, nabízí totiž nyní FIAT neméně než devět kubatur, a to v poměrně úzkěm rozmezí 500 až 2 300 ccm. Při dnešním vysokém stupni racionalizace výroby, při současné nutnosti mít všechny náhradní součásti ihned k dispozici kdekoli na světě, je to zajisté odvážná technická a obchodní politika. Je to ovšem i výraz italské povahy, které se příčí veškerá uniformita a která si vynucuje pestrý výběr podle individuálních potřeb a zálib. Poučné je v tomto směru srovnání sortimentu největšího výrobce německého s největším výrobcem italským. A to dnes Volkswagen vyrábí okolo 5000 jednotek denně, FIAT 4000, takže rozdíl v produkci je poměrně malý. Turínská kaskáda má nyní devět stupňů. Ten nejnovější vyplňuje logicky mezeru, mezi třídami 600 (popř. 770) a 1 100 ccm svým zdvihovým objemem 850 ccm. Výroba nového vozu 850 byla zahájena v první polovině letošního května a výrobce nás ujištuje, že sousední typy 600 D a 1 100 D (spolu se všemi ostatními, včetně pětistovky), zůstanou i do budoucna v programu. Nový

Přestože jde o zcela novou karosérii, je zřejmá stylová návaznost na šestistovku.

typ, který pokračuje v úspěšné konstrukční linii šestistovky, má značnou užitnou hodnotu, neboť výrobce uvádí, že je čtyř- až pětimístný, s nosností 400 kg. V porovnání s jinými současnými vozy, a to i většího obsahu, zjišťujeme, že vnitřní prostor je větší, zatímco vnější rozměry a vlastní váha jsou menší. Naproti tomu celkový zavazadlový prostor je poměrně malý, jak se v západní Evropě stalo zvykem. Současný vývoj v evropských zemích s hustým provozem vede k co nejlepšímu prostorovému využití půdorysu vozu. Projevem této snahy je kompaktní stavba, a to nejen v rozměru podélném, nýbrž zejména v příčném. (Připomeňme jen využití dveřních dutin u Mini Minora, u něhož byla ovšem obětována spouštěcí okna.) Zdá se, že návrh vozu Fiat 850 byl rovněž zaměřen k tomuto cíli.

Typické závěsy malých vozů Fiat s listovým perem vpředu a šroubovitými pružinami vzadu.

      Fiat 850 je dvoudveřový vůz se samonosnou karosérií, s hnací jednotkou uloženou v zádi. Motor je řadový čtyřválec OHV s vodním chlazením. Průměr válců je 65 mm, zdvih pístů 63,5 mm, zdvihový objem 843 ccm. Dodává se s kompresním stupněm buď 8 (standardní provedení), nebo 8,8 v provedení super. Příslušné maximální výkony jsou 34 k při 5000 ot/min (tj. 40 k SAE při 5300 ot/mm] a 37 k při 5100 ot/min (tj. 42 k SAE při 5300 ot/mm). Blok válců je litinový, hlava válců z hliníkové slitiny. Klikový hřídel je uložen ve třech ložiskách, na jeho zadním konci je ve středu řemenice velmi účinný odstředivý plnoprůtočný čistič oleje; navíc je motor opatřen čističem v obtoku, který má papírovou vložku. Čistič vzduchu talířového tvaru má výměnnou vložku a dva přívody — jeden ze zádi vozu a druhý, který se používá v zimě, jenž ústí u výfukového potrubí a nasává ohřátý vzduch. Tlakové oběžné mazání má zubové čerpadlo, palivové čerpadlo má mechanický pohon. Nádrž na palivo je uložena napříč před motorem, tedy za zadními opěradly, plnicí hrdlo je pod víkem motorového prostoru a je s nádrží spojeno pružnou hadicí. Chladicí okruh s termostatem je uzavřený, s trvalou náplní nemrznoucí kapaliny s nejnižší provozní teplotou -35°C. Vyrovnávací nádrž chladicí kapaliny je upevněna na pravě stěně motorového prostoru a je zhotovena z průsvitné plastické hmoty, takže hladinu lze snadno kontrolovat pouhým pohledem bez porušení těsnosti. Větrák chladiče je z plastické hmoty, na jeho hřídeli je též vodní čerpadlo. Poháněn je klínovým řemenem od řemenice dynama.

Kompaktní hnací agregát v pohledu z levé strany.

Na přední straně přiléhá k motoru skříň spojky z lehké slitiny, před níž je společná skříň rozvodovky a čtyřstupňové převodovky s jištěnou synchronizací všech stupňů. Spojka má talířovou pružinu. Hnací agregát je v karosérii uložen ve třech pryžových blocích, z nichž dva jsou po stranách převodovky a třetí je ve výši hlavy válců v zádi. Zde je pryžový blok zesílen šroubovitou pružinou a celá příčka, na níž spočívá, je vyjímatelná pro snadnou demontáž hnacího agregátu. Příčné táhlo, jež přenáší reakci kroutícího momentu na karosérii, šetří závěsy. Kola jsou poháněna kyvadlovými polonápravami s klouby u rozvodovky. Vzhledem k tomu, že hnací agregát zasahuje značně do prostoru karosérie, který je pod střechou, byla věnována mimořádná pozornost omezení přenosu hluku a vibrací. Z tohoto hlediska byl konstruován zejména tříbodový pružný závěs agregátu.

Kompaktní hnací agregát v pohledu z pravé strany.

      Závěsy kol jsou konstruovány obdobně jako u šestistovky. Zadní kola jsou na úhlových polonápravách, jejichž osa výkyvu prochází přibližně středem rozvodovky. Závěsy jsou svařeny z výlisků z ocelového plechu.   Spočívají na nich šroubovité pruži-

ny. Teleskopické tlumiče pérováni jsou spodním koncem uchyceny ke konzole, která vyčnívá až za hnací polonápravu. Jsou tedy za pružinou a snadno přístupné bez demontáže pérování. Výztuhy obou zadních polonáprav jsou spojeny zkrutným přičným stabilizátorem, jehož účelem je snížit odklánění karosérie při průjezdu zatáčkou. Přední kola jsou nezávisle zavěšena na příčném listovém peru a příčných ramenech. Jde tedy o závěs rovnoběžníkový, jehož spodní ramena nahrazuje listově pero, ulozené střední částí v tuhé nápravnici. Převod řízení je šnekem, soustava pák je symetricky uspořádána. Kapalinové teleskopické tlumiče pérování prostupují závěsnými rameny a jsou spodními konci upevněny na držáku rejdových čepů. Na přední nápravě jsou dvě místa, jež se maží tlakovým lisem. Brzdy na obou nápravách jsou kapalinové, bubnové. Ruční brzda s centrální pákou je mechanická a působí na zadní čelisti.

Typické závěsy malých vozů Fiat s listovým perem vpředu a šroubovitými pružinami vzadu.

      Karosérie vozu 850 je zcela nová, avšak zřetelně naznačuje příbuznost s typem 600. Je ovšem prostornější a zadní postranní okna, prodloužená za opěradla zadního sedadla, dojem prostornosti ještě zdůrazňují. Proti šestistovce je zcela změněna zadní část s poměrně krátkým, avšak samostataým prostorem pro motor. Závěsy dveří jsou konečně vpředu, jak to vyžadují předpisy. Přívod chladicího vzduchu je usnadněn dvěma skupinami štěrbin na víku motorového prostoru. Svislé zakončení zadní části karoserie je v souladu se soudobou módou sportovních vozů. Kombinované koncové svítilny mají kruhový tvar. V přední části je patrná snaha dodat vozu dynamické rysy náznaky vyvýšených blatníků nad vlastním víkem zavazadelníku. Závěsy vika jsou vpředu, což vylučuje náhodné otevření za jízdy. Záložní kolo je postaveno napříč u přední stěny zavazadelníku, jeho spodní část zapadá do prohlubně v podlaze. Za touto prohlubní je pod podlahou zavazadelníku skříň na akumulátor.

Dojem prostornosti zvyšuje velká deska za zadním opěradlem. Čepy dveří jsou již vpředu.

      Vytápění vnitřku vozu je teplovodní. Od motoru se voda přivádí potrubím k výměníku, který je pod přístrojovou deskou. Čerstvý vzduch je do výměníku nasáván otvory před čelním sklem. Prakticky jsou uspořádány rozmrazovače čelního skla. Výstupní otvory zde nemají tvar štěrbiny, nýbrž kruhu, v němž je otočný deflektor s úhlovými žaluziemi. Natáčením deflektoru lze proud vzduchu velmi jednoduše usměrnit podle potřeby. Vnitřní dveřní kliky jsou pro vyšší bezpečnost pod loketními opěrami. Pod přístrojovou deskou je praktická odkládací police na drobné předměty. Zadní opěradlo je snadno sklopné, na jeho zadní stranu lze při obsazení vozu pouze dvěma osobami uložit rozměrná zavazadla. Vnitřní uspořádání vozu je jednoduché, velmi účelné a přitom vkusné. Po stránce výtvarné je patrna snaha dosáhnout ´nadčasového´ účinku celého automobilu a výrazného odlišení od hranatějších typů s motory obsahu 1 300 ccm a více. Typ 850 je zřejmě zaměřen na nejširší okruh zákazníků, jejichž požadavky za uplynulá léta stouply natolik, že požadují vice prostoru a větší výkon, než může poskytnout šestistovka. První posudky nového vozu, uveřejněné v zahraničním odborném tisku, jsou příznivé, vozu se však vytýká nesnadný přístup k motoru. Řízení je mírně přetáčivé. Novému vozu zřejmě prospěla jeho příbuznost s osvědčenou šestistovkou, která má za sebou pečlivý vývoj a jejíž konstrukce je ověřena obrovským počtem provozních kilometrů za všech podmínek. Pozoruhodný je poměr mezi pohotovostní vahou 670 kg a nosností 400 kg.

Fiat 850 - Hlavní technické údaje

      Motor: řadový, vodou chlazený čtyřválec OHV, vrtání 65 mm, zdvih 63,5 mm, kompresní poměr 8 (8,8), maximální výkon 34 k při 5000 ot/min (37 k při 5100 ot/min), max. krouticí moment 5,5 (5,6) kpm při 3500 ot/min. Dynamo 12 V, 230 W.

      Rozměry: rozvor 2027 mm, rozchod vpředu 1146 mm, vzadu 1211 mm, délka 3575 mm, šířka 1425 mm, poloměr zatáČky 4,45 m. Pneumatiky 5,50—12“. Objem nádrže 30 l. Pohotovostní váha 670 kg, nosnost 400 kg.

      Převodovka: čtyřstupňová, ovládaná centrální pákou a táhly. I—3,636; II—2,055; III—1,409; IV—0,963; Z—3,615.

      Výkony, spotřeba: zrychlení 1 km za 46 s při plném zatížení z klidu (44 s), maximální rychlost 120 km/h (125 km/h), stoupavost při plném zatížení I—31 %‚ II—16 %, III — 10%, IV — 6 %‚ Z — 31%. Spotřeba při plynulé rychlosti 80 km/h: 6 l/100 km.

Rozměrový náčrt Multiply v normálním provedení